Existoval romantičtější romantik než John Keats? Příchod každé zimy, čas, kdy se svět zdá tišší a vyvolává introspekci, mě přivádí k myšlence na básníka a na to, co bychom mohli nazvat keatsovským modelem srdce. Letošní zima je ještě silnější, jako tomu bylo před 200 lety, přibližně touto dobou v roce 1819, kdy si pan Keats uvědomoval tři věci.
Za prvé: Miloval ženu s velkým, neuhasitelným zápalem, jménem Fanny Brawne. Zadruhé: Měl v sobě, přestože se na tuto úroveň předtím nedostal, psát největší ódy v dějinách anglické literatury. A za třetí: Umíral na spotřebu, která ho dlouho stínila, nad jeho lomem se vznášela kosa.
Fanny a John byli sousedé. Zpočátku na něj myslela málo, ale jeho oddanost si ji získala. V jednu chvíli byli zasnoubení, než se Keatsova spotřeba zhoršila, v tu chvíli oba věděli, že je to jejich hvězdná láska. Může to být také nejplodnější láska v literatuře. Keats se totiž soustředil na to, aby ukázal této ženě, než opustil tuto smrtelnou cívku, co znamenala pro jeho srdce, jeho duši, jeho umění. Jsou tu múzy a pak je tu to, co John Keats viděl ve Fanny Brawne.
F. Scott Fitzgerald poznamenal, že nemůže číst Ódu na slavíka bez pláče. Ani já nemůžu. Můžete? Zkus to. Před rokem 1819 si Keats zajistil místo v panteonu básníků, ale bylo to nižší místo. Nebyl by pro nás dost známý, abychom udělali takový kousek na místě, jako je toto, což mi láme srdce – retroaktivním kontrafaktuálním způsobem – a zároveň v něm vnáší vděčnost za to, co udělal ve svém annus mirabilis.
Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem
Nejzpívanější písní z těchto mistrovských děl a dokonalá valentýnská báseň je La Belle Dame Sans Merci, což v překladu znamená krásná dáma bez slitování. Víte, co říkám, chlapi. nebo vy? Neboť to není báseň o ženě, která týrala muže, ale spíše o múze, která se, řekněme, zaplete s umělcem, aby vytvořila něco většího, než jsou oba. Je to jedna z nejerotičtějších básní v literatuře.
Ó, co tě může bolet, rytíři/sám a bledý a potulující se? ptá se kolemjdoucí našeho rytíře-básníka na smetišti, který pak pokračuje ve vyprávění příběhu ženy – ducha, múzy, jakéhosi postčlověka – která se vynořila z kapradí a spojila se s ním. Ona ho spojí chutnými kořínky (čti si do toho, co chceš) a on jí udělá girlandu do vlasů. Posadil jsem ji na svého přecházejícího oře a celý den jsem nic jiného neviděl/Nebo by se sklonila a zpívala/Vílí píseň.
program buffalo sabers 2015-16
Nabitá erotika těchto linií má v sobě něco pružného – mají také gravitaci milosti. To je zranitelnost a riziko, darování sebe sama druhému, extáze víry, která nemusí být odměněna podle konvenčních očekávání. Je však odměnou šťastně až navěky, nebo je odměnou zasloužené vědomí, že v této nezaručené záležitosti srdce – jako všechny takové záležitosti – tato osoba vypila život až do kalu a stala se tím lidštější?
Příběh reklamy pokračuje pod inzerátem
Lesní siréna vezme rytíře s sebou domů. Až do tohoto bodu se to, co se dělo, odehrávalo přímo venku, na kraji silnice. Vždycky mě napadlo, že tento rytíř vypráví svůj příběh kolemjdoucímu. Rozhodne se podělit se o něco ze sebe, a to s malým pobízením. Skoro mi to připadá jako hrdinství.
Rytířský příběh končí mizením krásné dámy, jejich setkání bylo konečné, pastva jeho srdce a mysli nekonečná. Takže chvíli zůstane tam, kde je, a bude přemýšlet.
A proto zde pobývám, uzavírá. Jaké sloveso. Pobyt. Nese v sobě myšlenku bydliště, bydlení. To, co se stalo, navždy zůstane ve mně. Teď, to je valentýn od někoho, kdo to věděl.
Colina Fleminga beletrie se objevuje v Harper’s a píše o mnoha tématech pro mnoho míst. Jeho další knihou je Pohřben na plážích: Cape Stories for Hooked Hearts and Driftwood Souls (jaro 2019).
Poznámka pro naše čtenářeJsme účastníkem programu Amazon Services LLC Associates Program, přidruženého reklamního programu navrženého tak, aby nám poskytoval prostředky k vydělávání poplatků propojením s Amazon.com a přidruženými stránkami.
rychlý detox pro test na drogy
